Matrix

Tajemné nemoci mozku: Co spojuje encefalitis letargica, COVID-19 a parazity?

Ztracené případy a nová pandemie

V roce 1916 se začala šířit záhadná nemoc. Lidé upadali do hlubokého spánku, ztráceli schopnost mluvit, jejich pohyby byly podivné a ztuhlé. Tato nemoc dostala jméno encefalitis letargica – spavá encefalitida. O sto let později přišla jiná pandemie – COVID-19, která nás překvapila nejen horečkou a kašlem, ale i dlouhodobými neurologickými příznaky. Mohou mít tyto dvě nemoci něco společného?

A co když do této mozaiky přidáme ještě parazity a léky, jako je ivermektin, o kterém se tolik diskutovalo během pandemie? Pojďme si to rozebrat.

Encefalitis letargica: spánek, ze kterého se neprobudíš

Mezi lety 1916 a 1926 postihla záhadná nemoc statisíce lidí. Hlavní příznaky?

• extrémní únava, spavost

• ztuhlost těla, zpomalený pohyb (jako u Parkinsona)

• poruchy řeči a chování

Někteří lidé se probudili až po měsících, ale zůstali trvale postižení. V mnoha případech se o roky později rozvinul parkinsonismus.

Přes značné úsilí lékařské vědy zůstává příčina nemoci ne zcela objasněna, ale existuje několik hlavních teorií:

Hlavní podezřelé příčiny:

1. Infekční původ (virová nebo bakteriální infekce)

• Nejčastější hypotéza.

• Spekuluje se o virové infekci, možná příbuzné chřipce (např. chřipkový virus H1N1), i když nebyl izolován žádný specifický patogen.

• U některých pacientů byly nalezeny stopy streptokokové infekce, což podporuje hypotézu o postinfekční autoimunitní reakci.

2. Autoimunitní reakce

• Tělo po prodělání infekce (např. streptokokem) začne napadat vlastní mozkové buňky (zejména bazální ganglia), což by mohlo vysvětlit neurologické symptomy.

• Podobné mechanismy se dnes pozorují u PANDAS syndromu u dětí.

3. Toxiny nebo metabolické poruchy

• Méně pravděpodobná hypotéza.

• Možná souvislost s toxickými látkami, které mohly ovlivnit centrální nervový systém.

• Není však dost důkazů pro tuto teorii.

Současný stav poznání:

• Zůstává idiopatická – příčina není s jistotou známa.

• Moderní případy jsou extrémně vzácné, ale několik podobných případů bylo zdokumentováno i v posledních desetiletích.

• V současnosti se zkoumají možné genetické predispozice a molekulární mechanismy.

Shrnutí:

COVID-19: Více než jen respirační nemoc

COVID-19 se zpočátku jevil jako nemoc dýchacích cest. Ale postupně se ukázalo, že zasahuje mozkové buňky, nervy i psychiku:

• "mozková mlha" a problémy s pamětí

• výpadky čichu během nemoci, způsobené zasažením čichových center v mozku

• únava, která trvá měsíce

• změny nálady, úzkosti, deprese

• v některých případech zánět mozku (encefalitida)

Podobně jako u encefalitis letargica přetrvávají u některých lidí neurologické následky ještě dlouho po uzdravení.

Kde se berou podobnosti?

Obě nemoci zřejmě spouští přehnanou imunitní reakci, která poškodí mozek.

Ivermektin a paraziti – falešná stopa nebo zajímavá hypotéza?

Během pandemie COVID-19 se začal zkoumat ivermektin – lék běžně používaný proti parazitům. U laboratorních buněk snižoval množství viru. Ale v těle člověka nebylo možné dosáhnout účinných koncentrací bez vedlejších účinků.

Některé menší studie ukázaly zlepšení stavu, jiné nikoliv. Velké klinické studie účinek nepotvrdily.

Proč tedy mohl ivermektin přesto pomoci?

• Má protizánětlivé účinky – tedy tlumí přehnanou reakci imunitního systému.

• Mohl zmírnit autoimunitní procesy, které poškozují mozek.

To ovšem neznamená, že COVID-19 způsobují paraziti. Znamená to, že naše imunitní reakce na infekci je někdy horší než samotný virus.

Zásah mozku oběma nemocemi

• Spavost, únava

• Psychické poruchy

• Dlouhodobé následky

• Možné spuštění autoimunitního onemocnění

Ivermektin a další antiparazitika:

• Nepůsobí přímo proti COVID-19

• Může tlumit zánět

• Nepřímo ovlivnit neurologické symptomy

Závěrem: Může být minulost varováním pro budoucnost?

Encefalitis letargica a COVID-19 ukazují, že infekce může zasáhnout mozek mnohem více, než si myslíme. Někdy ne hned, ale až s odstupem měsíců či let.

Historie encefalitis letargica nás varuje: neurologické následky se mohou projevit později – a být trvalé.

Věda dnes ví o parazitech, virech a imunitním systému mnohem více než před 100 lety. Ale otázky zůstávají. Možná jsme teprve na začátku pochopení toho, jak infekce mění náš mozek.

Sledujme neurologické zdraví po COVID-19 stejně bedlivě, jako sledujeme plicní a kardiovaskulární následky.

***

Článek byl vytvořen pomocí umělé inteligence ve freeware verzi GPT-o4 mini na serveru chatgpt.com.

----

Související odkazy:

Paraziti, viry a neurologické problémy (2)