Paraziti, viry a neurologické problémy (1)
Tajemné nemoci mozku: Co spojuje encefalitis letargica, COVID-19 a parazity?
Ztracené případy a nová pandemie
V roce 1916 se začala šířit záhadná nemoc. Lidé upadali do hlubokého spánku, ztráceli schopnost mluvit, jejich pohyby byly podivné a ztuhlé. Tato nemoc dostala jméno encefalitis letargica – spavá encefalitida. O sto let později přišla jiná pandemie – COVID-19, která nás překvapila nejen horečkou a kašlem, ale i dlouhodobými neurologickými příznaky. Mohou mít tyto dvě nemoci něco společného?
A co když do této mozaiky přidáme ještě parazity a léky, jako je ivermektin, o kterém se tolik diskutovalo během pandemie? Pojďme si to rozebrat.
Encefalitis letargica: spánek, ze kterého se neprobudíš
Mezi lety 1916 a 1926 postihla záhadná nemoc statisíce lidí. Hlavní příznaky?
-
extrémní únava, spavost
-
ztuhlost těla, zpomalený pohyb (jako u Parkinsona)
-
poruchy řeči a chování
Někteří lidé se probudili až po měsících, ale zůstali trvale postižení. V mnoha případech se o roky později rozvinul parkinsonismus.
Přes značné úsilí lékařské vědy zůstává příčina nemoci ne zcela objasněna, ale existuje několik hlavních teorií:
Hlavní podezřelé příčiny:
1. Infekční původ (virová nebo bakteriální infekce)
-
Nejčastější hypotéza.
-
Spekuluje se o virové infekci, možná příbuzné chřipce (např. chřipkový virus H1N1), i když nebyl izolován žádný specifický patogen.
-
U některých pacientů byly nalezeny stopy streptokokové infekce, což podporuje hypotézu o postinfekční autoimunitní reakci.
2. Autoimunitní reakce
-
Tělo po prodělání infekce (např. streptokokem) začne napadat vlastní mozkové buňky (zejména bazální ganglia), což by mohlo vysvětlit neurologické symptomy.
-
Podobné mechanismy se dnes pozorují u PANDAS syndromu u dětí.
3. Toxiny nebo metabolické poruchy
-
Méně pravděpodobná hypotéza.
-
Možná souvislost s toxickými látkami, které mohly ovlivnit centrální nervový systém.
-
Není však dost důkazů pro tuto teorii.
Současný stav poznání:
-
Zůstává idiopatická – příčina není s jistotou známa.
-
Moderní případy jsou extrémně vzácné, ale několik podobných případů bylo zdokumentováno i v posledních desetiletích.
-
V současnosti se zkoumají možné genetické predispozice a molekulární mechanismy.
Shrnutí:
Hypotéza | Důkazy | Pravděpodobnost |
---|---|---|
Virová infekce | Nepřímé, spekulativní | Střední |
Autoimunitní reakce | Novější výzkum, částečně potvrzen | Vysoká |
Bakteriální infekce (např. streptokok) | Možná spouštěč autoimunity | Vysoká |
Toxické či metabolické příčiny | Nedostatek důkazů | Nízká |
COVID-19: Více než jen respirační nemoc
COVID-19 se zpočátku jevil jako nemoc dýchacích cest. Ale postupně se ukázalo, že zasahuje mozkové buňky, nervy i psychiku:
-
"mozková mlha" a problémy s pamětí
-
výpadky čichu během nemoci, způsobené zasažením čichových center v mozku
-
únava, která trvá měsíce
-
změny nálady, úzkosti, deprese
-
v některých případech zánět mozku (encefalitida)
Podobně jako u encefalitis letargica přetrvávají u některých lidí neurologické následky ještě dlouho po uzdravení.
Kde se berou podobnosti?
Projev | Encefalitis letargica | COVID-19 / Long COVID |
---|---|---|
Těžká únava | Ano | Ano |
Ztuhlost, pomalost | Ano | Výjimečně |
Poruchy pozornosti, řeči | Ano | Ano |
Psychické změny | Ano | Ano |
Zánět mozku | Předpokládán | U části pacientů potvrzen |
Vznik parkinsonismu | U tisíců lidí | Několik případů popsáno |
Obě nemoci zřejmě spouští přehnanou imunitní reakci, která poškodí mozek.
Ivermektin a paraziti – falešná stopa nebo zajímavá hypotéza?
Během pandemie COVID-19 se začal zkoumat ivermektin – lék běžně používaný proti parazitům. U laboratorních buněk snižoval množství viru. Ale v těle člověka nebylo možné dosáhnout účinných koncentrací bez vedlejších účinků.
Některé menší studie ukázaly zlepšení stavu, jiné nikoliv. Velké klinické studie účinek nepotvrdily.
Proč tedy mohl ivermektin přesto pomoci?
-
Má protizánětlivé účinky – tedy tlumí přehnanou reakci imunitního systému.
-
Mohl zmírnit autoimunitní procesy, které poškozují mozek.
To ovšem neznamená, že COVID-19 způsobují paraziti. Znamená to, že naše imunitní reakce na infekci je někdy horší než samotný virus.
Zásah mozku oběma nemocemi
-
Spavost, únava
-
Psychické poruchy
-
Dlouhodobé následky
-
Možné spuštění autoimunitního onemocnění
Ivermektin a další antiparazitika:
-
Nepůsobí přímo proti COVID-19
-
Může tlumit zánět
-
Nepřímo ovlivnit neurologické symptomy
Závěrem: Může být minulost varováním pro budoucnost?
Encefalitis letargica a COVID-19 ukazují, že infekce může zasáhnout mozek mnohem více, než si myslíme. Někdy ne hned, ale až s odstupem měsíců či let.
Historie encefalitis letargica nás varuje: neurologické následky se mohou projevit později – a být trvalé.
Věda dnes ví o parazitech, virech a imunitním systému mnohem více než před 100 lety. Ale otázky zůstávají. Možná jsme teprve na začátku pochopení toho, jak infekce mění náš mozek.
Sledujme neurologické zdraví po COVID-19 stejně bedlivě, jako sledujeme plicní a kardiovaskulární následky.
***
Článek byl vytvořen pomocí umělé inteligence ve freeware verzi GPT-o4 mini na serveru chatgpt.com.
----
Související odkazy:
Paraziti, viry a neurologické problémy (2)